CALL OF DUTY: MODERN WARFARE 3 - RECENZE
Není moc her, o kterých se hráči dokáží hádat dlouhé hodiny. Série Call of Duty však s každým dílem spolehlivě vyvolá názorové střety, které zahltí všelijaká herní fóra, komentáře pod recenzemi a hráčské blogy. Většinou se zdá, že jsou hlasitější odpůrci, ale je to spíš o tom, že milióny kopií, které zmizí z pultů hned první den po uvedení do prodeje, znemožní většině fanoušků série účastnit se něčeho tak zbytečného, jako je diskuse na internetu. Nejčastější argument proti COD je ten, že je to tupá koridorová střílečka s kratičkou kampaní a navíc v podstatě pořád stejná. ANO, to je možná pravda, ale… dav si to žádá a dav to platí!
Když dva dělají totéž, není to totéž
Modern Warfare 3 uzavírá MW trilogii a dělá to po svém. Od první do poslední minuty kampaně jste ve výru non-stop akce, při které se střídají dech beroucí momenty a strach o vlastní život s chvilkami, při kterých si připadáte jak bůh války. Ať už při ovládání bojového robota nebo za kanónem podpůrného letadla, případně s kulometem v těžkém bojovém obleku. V Modern Warfare 3 se neztratíte a za nějakých 5 hodin budete mít kampaň za sebou. Ale bude to stejně jako loni a předloni a před-předloni,… 5 hodin, na které budete rádi vzpomínat. Když sem před pár týdny v recenzi „zdrbnul“ Homefront, vytýkal sem mu krátkou kampaň a totální koridorovost. Jenže Moder Warfare nic z toho vytknout nejde. Jednotlivé levely jsou prostě tak dokonale vystavěné a klíčové momenty tak skvěle vypointované, že se v nich prostě žádné chyby najít nedají. V Homefrontu „tunel“ nudil k smrti, v MW3 vás pod tlakem tlačí vstříc další zábavě.
Česká spojka
Příběh MW3 pokračuje tam, kde skončila dvojka. Opět se točí kolem ruského ultranacionalisty Makarova. Zpět je Price i MacTavish a novým hrdinou je Yuri, který dříve s Makarovem pracoval, ale po masakru na letišti v Modern Warfare 2 se přidal ke „světlé straně“. Hned v úvodu hry se podíváte do okupovaného New Yorku a nasednete na kolotoč událostí, které vás zavedou do celého světa. Nesmí chybět nějaká ta rozvojová africká země, ale podíváte se i na známější místa. Do Paříže Hamburku a do… PRAHY! Nečekejte, že budete 100% poznávat místa, po kterých se budete pohybovat, ale Karlův most je rozpoznatelný docela dobře. Spíš je důležité, že na vás z několika misí, které se v našem hlavním městě odehrávají, atmosféra Prahy prostě dýchá. Já jsem dokonce ještě před single-playerem odehrál několik on-line her a jedna mapa je Prahou taky inspirovaná. Je naprosto smyšlená, ale máte jednoduše pocit, že „jste doma“. Potěší také přítomnost českého odboje. Vojáci mají hezká česká jména, i když je pravda, že se moc nekonají Pavlové, Martinové či Michalové, ale spíše různí Řehořové a Svatoplukové. Jako by si někdo v Infiniti Ward řekl, že to musí působit hodně lokálně a trošku to přepísknul.
Čím já ti tu hlavu ustřelím
Moder Warfare 3 není hra pro děti. Krve a mrtvol je na každém rohu dost na zaplnění Olšanských hřbitovů a vy jste jejich hlavní generátor. Máte k tomu k dispozici širokou paletu nejrůznějších zbraní s větším či menším ničivým efektem. Pistole, automatické pušky, samopaly, kulomety, raketomety, sniperky, bojový nůž a škálu smrtících či taktických granátů. Čas od času se chopíte stacionárního kulometu, přivoláte kobercový nálet nebo dostanete do rukou ovládání oblíbených Predator raket. O náboje většinou nemáte nouzi, pokud vám dojdou, není nic snazšího než popadnout zbraně z rukou mrtvých nepřátel. To je vlastně jediná šance, jak se dostat k populárnímu AKčku či RPG.
Zastaráváme?
V jedné z recenzí, které už vyšly dříve, jsem se dočetl, že technická stránka MW3 už je dnes dávno překonaná. Já si nemůžu pomoct, ale tento názor nesdílím, respektive, nechává mě chladným. Možná zde není vidět žádný posun, jako mezi Uncharted 1, 2 a 3, ale proč bych se na to měl soustředit? Vypadá to dobře? ANO. Hýbe se to plynule? ANO. Jedině na otázku – vypadá to lépe než MW2? – mohu odpovědět NE. Vypadá to stejně. Mělo by to vadit? Ozvučení je perfektní, a byť je hudby pomálu, tak v několika pasážích navozuje správnou filmovou atmosféru. Tím, že je MW3 koridorová střílečka s množstvím skriptů musíme jí odpustit, že zanedbává zničitelnost prostředí. Prostě to není žádoucí a zničit jde jen to, co vám povolí autoři hry, aby to nenarušilo jejich zájmy.
Co mám dělat, až dohraju tu kratičkou kampaň?
Pokud jste posledních pár let nestrávili v pralese, tak si tuto otázku nejspíš nikdy nepoložíte. Hra více hráčů je samozřejmě zpět a pro většinu lidí je stejně hlavním důvodem koupě. Zatím je příliš brzo hodnotit vyvážení zbraní a variabilitu map. Aktuálně jsem na 41. levelu a začínám si vylepšovat teprve druhou zbraň. S ostatními jsem moc času nestrávil. Každopádně mám třeba pocit, že třeba M16ka je lepší než v MW2. Mrzí mě, že chybí granátomet „Thumper“ a že Claymore je k dispozici až od hodně vysokého levelu. Perky trochu zeštíhlely a některé byly nahrazeny vlastnostmi zbraní. Vaše „stříkačka“ má tak nyní více možností úprav – barva, příslušenství, speciální schopnost, tvar zaměřovače.
Změn se dočkaly i killstreaky. Tedy bonusy za zabití určitého množství nepřátel. Můžete si vybrat útočný balíček, podpůrný balíček nebo speciální balíček. V každém máte možnost zapnout 3 bonusy odstupňované množstvím zabití. V útočném jsou ničivější bonusy, ale nesmíte si přerušit vaši zabijáckou sérii. V podpůrném balíčku jsou spíše taktické bonusy a po vaší smrti vám killstreak neklesá. Ve speciálním balíčku jsou bonusové perky a opět se pro jejich spuštění nesmíte nechat zabít.Mapy jsou dost variabilní, ale po některých z MW2 se mi vyloženě stýská. Mezi mé favority zatím patří dvě mapy inspirovaná Paříží a Prahou. Jinak je to klasický mix – staveniště, obchodní dům, metro, malá vesnice, atd.
2024 ©